Vyrážíme
Ráno 6.6. sedáme na naložená kola a jedeme na vlakové nádraží v Olomouci. Kola je nutné odstrojit. Nakládáme sebe i kola do vlaku na Prahu a vyrážíme. V Praze přestup na vlak do Plzně. V Plzni nás čeká opětovné naložení kol. Sedáme do sedel a začínáme ukrajovat první kilometry z naší cesty. První zastavení je u pivovaru Pilsner Urquell. Fotka se nám nepovedla. Cesta pokračuje přes Plzeňské náměstí okolo ZOO k minipivovaru U rytíře Lochoty. Dáváme si první pivo na výpravě.
Vracíme se zpět přes náměstí a kolem věznice na Borech jedeme směr Dobřany. To je i naše další zastávka. Dáváme si pár piveček a na dobrou večeři. Dobře se nám sedí, pivo chutná a tak si na cestu bereme 1,5l pet láhev piva. Cestou se zastavujeme v malém krámku a nakupujeme si snídani.
Náš první den končíme u Utopeného rybníku poblíž vesnice Dnešice. Stavíme stan na jeho břehu, dáváme si na noc pár doušků piva a uleháme k spánku.
Ráno se budíkem probouzíme do nádherného dne. Na vařiči se vaří čaj, posnídáme rohlíky, udělá se ranní hygiena a pozorují se malé žabky u rybníku. Čekáme, až nám uschne stan od ranní rosy. Balíme věci a vyrážíme na cestu. Jedeme kopcovitou krajinou přes Merklín, Staňkov do Horšovského Týna. Přijíždíme na náměstí k zámku a dáváme si pauzu v cukrárně u zákusků.
Po občerstvení sedáme na kola a vyrážíme směr Domažlice. Jede se opět z kopce do koce, ale nikde žádná auta, prostě pohoda a klid. Přijíždíme na předměstí Domažlic a zastavujeme u supermarketu. Je zde poslední možný nákup levnějších potravin před vjezdem do Německa. Nakoupíme pár konzerv, paštik, oplatků, nějaké vitamíny atd. Moc se nám toho tam nevleze. Pokračujeme s plně naloženými koly na Domažlické náměstí. Město bylo založeno okolo roku 1260 v roce 1265 se z něj stává město královské. V čele náměstí se nachází jediná zachovalá brána nazývaná jako Dolní.
Největší dominantou náměstí je ovšem válcovitá věž arciděkanského kostela Narození Panny Marie. Jiný kostel s takovou věží v Čechách neexistuje. Věž má 56 metrů a je od své osy vychýlená o 70 cm. Na náměstí nás vítá volební proslov pana Špidly. Raději se přesunujeme na druhou stranu náměstí. Nacházíme zahrádku a jdeme si odpočinout k pivu.
Po občerstvení vyrážíme k německým hranicím. Jedeme po hlavním tahu, je to o strach. Je tu velký provoz. Zastavujeme na posledním motorestu na našem území. Dáváme si pozdní oběd a poslední české pivo. Bavíme se prodavačem a ten nám moc nedoporučuje jet na kolech k hranicím po silnici. Jiná varianta ovšem není a tak mi pokračujeme dál v hustém provozu. Není to zas tak hrozné a před námi se objevují státní hranice. Poslední zastavení na benzínové pumpě. Po předložení občanky na hranicích vjíždíme do Německa. V těsné blízkosti hranic se nachází městečko Furth im Wald. Město je zmiňováno již v 11. století jako celnice. Městem je od 14. století. Je úžasné počasí. Slunce nám vydatně pálí.
Po krátkém bloudění nacházíme ten správný směr pro výjezd z města. Slunce nás nutí se schovat do stínu stromu u jednoho sanatoria. Cesta vede zvlněnou krajinou v podhůří Bavorského lesa.
Dnešní putování končí u vesnice Windischbergerdorf. Za vesnicí zatáčíme na louku u lesa a ve skrytu stromů stavíme stan. Kolem lesa po pěšině projedou cyklisté na horských kolech, projde paní se psem. Vaříme večeři a unaveně uleháme.
Budíček je brzy ráno. Na snídaní máme čaj a chleba s paštikou. Vyrážíme do města Cham. Jedná se o hlavní město Horního Falcka.
Po prohlídce města hledáme cestu ven. Jsme nucení jet po dvouproudé silnici a přes dvě veliké světelné křižovatky. Konečně sjíždíme na boční cestu a jedeme směr Falkenstein. Hrad Falkenstein je řazen k nejlépe zachovalým středověkým hradům v Horní Falci. Stojí na žulové skále nad stejnojmennou obcí. První listinné zmínky o hradu "Valkinstein" pochází již z r. 1074. Nejstarší část hradu se vypíná nad nádvořím, na skalním masivu a je tvořena hranolovým třípatrovým bergfritem (tloušťka zdí činí 2,5 m) a k němu připojeným palácem. Oboje patří ke stavbám, které nemají v celé Horní Falci obdoby.
Je hrozné horko, slunce pálí a my jedeme napříč pohořím Bavorský les. Nekonečná stoupání nás ubíjí. Často odpočíváme ve stínu stromů. Na jedné delší pauze vaříme čínskou polívku. Nacházíme cyklotrasu ve stínu stromů. Je zde značení na Reggensburg. Poslechem se držíme silnice a vyjíždíme ve vesnici Brennberg. Zde se na skále nad městečkem nachází zřícenina stejnojmenného hradu z 11.století.
Sjeli jsme s plánované trasy a vracíme se na tu původní.Z hrůzou zjišťujeme, že nás od ní dělí velmi hluboké údolí. Čeká nás prudký sjezd na dno údolí a poté náročný výšlap na původní cestu. Máme toho dost. Nyní už jedeme po původní trase a odpočíváme při dlouhém sjezdu do údolí Dunaje. Jsou zde nádherné výhledy a celé údolí. Konečně dorážíme do města Würth an der Donau.
Jako mohutný strážce se vypíná zámek nad městem na jednom předsunutém návrší. Mohutné okrouhlé věže a masivní spojovací křídla mezi nimi dělají čest renesanční architektuře. Zámek pochází z první poloviny 16.století. Zámek nyní slouží jako klinika a domov pro seniory.
Projíždíme městem a kocháme se honosným zámkem. Nacházíme rozcestníky se směrovkami na Dunajskou stezku. Konečně bude klid od aut. Opouštíme po značkách město a v dohledu pevnosti parkujeme u malého rybníku ve stínu stromů. Svačíme a rozhodujeme se, co dál. Původní plán byl nocleh v blízkosti města Würth. Vyrážíme po cyklotrase podél Dunaje směrem na Reggensburg.
Na fotce je první kontakt s Dunajem pod dálničním mostem. Jedem svižným tempem na Reggensburg. Na cestě je hodně kolařů i vozíčkářů. Jeden takový nás málem smetl z cesty, když se vehementně vyhýbal výmolům. My jej zrovna předjížděli a on uhnul do strany. Ale vyhnuli jsme se. Cesta je z jemného štěrku a jede se příjemně a rychle. Dáváme si pauzu a odbočuje kousek před Reggensburgem do malé vesničky. Zastavujem u zahrádky plné kolařů. Dávame si první německé točené pivo (2,50 € za jedno). Ale je zasloužené. Přijíždíme na předměstí Reggensburg. Nad našimi hlavami se vypíná Walhalla – chrám německých bohů. Tu nechal Ludwig Bavorský postavit roku 1842 jako síň slávy.
Po vjezdu do města zjišťujeme od místních, kde je ve městě kemp. Ještě se několikrát zeptáme a kemp je před námi. Je blízko centru města, kousek od Dunaje. Poprvé trávíme na cestě noc v kempu. Dáváme si osvěžující sprchu, vypereme špinavé prádlo, uvaříme večeři. Koupím pivo v plechovce a brzy usneme. Tento den byl hodně náročný a v poledne ani jeden z nás nevěřil, že dojedeme tak daleko.
