Ráno se budíme do zataženého dne. Neprší a to je důležité. Čeká nás dlouhá cesta. Po snídani balíme a jdeme i s naloženými koly na prohlídku městečka. Je zde úžasná architektura.
Vysoko nad městem je solný důl a muzeum soli. Jediná možná doprava tam je pomocí lanovky a nebo po svých. Stanice lanovky je nad městem. My však sedáme na kolo a vyrážíme zpět směrem na Bad Ischl. Tentokrát se tomuto městu vyhýbáme a jedeme po obchvatě směrem k dalšímu jezeru. Cesta ubíhá docela rychle, protože celou dobu vede podél toku řeky. Ta ústí v jezeře Traunsee. Je to další jezero, které máme na trase. Je 12 km dlouhé, až 3 km široké a 190 m hluboké. Nad jeho východním břehem se zvedají strmé stěny hor Hochkogel (1483 m), Erlakogel (1570 m) a Traunstein (1691 m). Proslulá je silueta "spící Řekyně" na vrcholku Erlakogelu. Zastavujeme u břehu jezera v městečku Ebensee a svačíme. Pozorujeme život okolo jezera a také silný provoz pod silnici podél jezera a na železnici. Silnice vede pouze po západním břehu jezera, avšak i tam ji bylo potřeba vybudovat ve skalní stěně a postavit na pilířích.
Vyrážíme tedy podél frekventované silnice směrem na Gmünden. Bojíme se, co nás čeká. Naštěstí cyklotrasa vede podél silnice v odděleném pruhu a později se dovídáme, podél jezera byla nově vybudovaná silnice pro auta. Nyní jezdí auta převážně v tunelech a nemusí se klikatit podél břehu. Po trase staré silnice vede nyní cyklotrasa. Tak tedy ještě na začátku jezera auta vjíždí do tunelu a my odbočujeme na starou silnici. Tam není vůbec žádný provoz. Silnice se klikatí podél jezera a součásti cesty je i mnoho starých a dlouhých tunelů. Přijíždíme k městečku Traunkirchen.
Malebná vesnička Traunkirchen 
ležící na pitoreskním poloostrově je známá osmibokou východní věží farního kostela. Původně zde stál ženský klášter, založený po roce 1020, který v roce 1573 zanikl. Jednou z nejkrásnějších částí barokního interiéru je kazatelna z roku 1753. Má tvar loďky a je ozdobena postavami z rybolovu sv. Petra. Těsně před tímto městečkem se opět nová silnice napojuje na tu starou. Tunel pod městem se teprve buduje.
Jedná se o hodně frekventovanou silnici. Jedeme občas po silnici, občas po chodníku. Ale už se blížíme na dohled městu Gmünden. Než ovšem do něj zamíříme, zastavujeme se u zámeckého hotelu Orth, stojícího na ostrově jezera Traunsee.
Proplétáme se městem a hledáme cestu ven. Loučíme se s jezerem a jedeme směrem na Pinsdorf. Najíždíme do polí na cyklotrasu, ale ta je špatně značená a tak občas zabloudíme. Ale cesta se vždycky najde a tak vjíždíme do městečka Seewalchen na břehu jezera Attersee. To patří svojí délkou (20 km) a šířkou (3 km) k největším rakouským alpským jezerům. Jeho severní břeh je obklopen předalspkými vrcholy (Voralpen), jižní polovině jezera dávají podobu strmé vápencové stěny pohoří Höllengebirge. Je to naše poslední jezero na naší pouti Solnou komorou. Navštívili jsme jich celkem pět.
a sousedním poli místní farmář obrací seno. Čekáme, kdy na nás přiletí. Obrátil seno a vydal se z traktorem směrem k nám. Pár metrů před námi ovšem odbočuje na polní cestu a jede obracet seno na další pole. Spadl nám kámen ze srdce. Děláme snídani a sušíme stan. V noci padla silná rosa. Balíme a zabíráme do pedálů. Sjíždíme z frekventované silnice a jedeme Braunau. Jedeme podél lesa po klidné vlnící se silnici. Silnice ovšem začíná nepříjemně stoupat. To je dobré probuzení po ránu. Sjíždíme na další hlavní tah. Zde je ovšem oddělený pruh pro cyklisty. Vjíždíme do města Mattighofen. Zde zastavujeme na náměstí a jde se nakupovat. Zásoby nám opět docházejí. Vyjíždíme z města a zastavujeme na boční polní cestě. Dáváme si něco k snědku a pivo. Blížíme se v městu Braunau, rodiště Adolfa Hitlera. Ten se zde narodil 20.4.1889. Na náměstí posbíráme prospekty a mapy a přemýšlíme, co dál. Dorazili jsme totiž do cíle dnešní etapy a je asi 14 hodin.
Jedeme hledat kemp. Přejíždíme řeku Inn, poté řeku Dunaj. Kemp nalézáme v místní části Ilzstadt. Je situován na břehu řeky Ilz. Je zde strašně moc kačen. Jdeme se ubytovat. Na recepci je příjemná paní a tak se domlouváme. Při vypisování papírů paní zjistí, že jsme z Česka a začne mluvit polsky. Hned bylo všechno jednodušší. Dáváme si zasloužené pivo. Stavíme stan a vaříme večeři. Přemýšlíme, co provedeme zítra. Tentokrát jdeme spátaž za tmy.
Po snídani balíme věci, ale stan stát a kola necháváme zaparkovaná v kempu. Bereme nejdůležitější věci a vyrážíme pěšky na prohlídku města. Naše nohy nás vynáší na hrad Oberhaus, zbudovaný vysoko nad městem. Lezeme na jednu z jeho věží. Je odtud krásný výhled na celé město, na soutok Dunaje s Innem a na spodní hrad Niederhaus.
Projíždíme okolo řeky Ilz a tunelem se dostáváme na nábřeží Dunaje. Přejíždíme most do města a pokračujeme na most přes řeku Inn. Tam již nacházíme potřebné hledané značení. Jedeme po pravém břehu Dunaje po slavné Dunajské stezce. Ta nás bude provázet téměř až do konce našeho putování. Překračujeme hranice do Rakouska a loučíme se z Německem. Na našem putování již jej nenavštívíme. Díky za vše.
Stezka je nádherně upravená. Jedná se o asfaltovou silničku. Stezka vede po obou březích Dunaje a dosti často lze z jednoho na druhý břeh přejet. Je zde dosti velký provoz. Myslím tím chodce a cyklisty. My stále jedeme po pravém břehu. Kopírujeme tok a projíždíme jeho meandry. Na mapě je cesta zakreslená mimo Dunaj, ale my jedeme stále podle až do města Aschau. Před tímto městem je kemp a my se rozhodujeme, zda zůstaneme, nebo pojedeme dál. Další kemp je až v Linci. Pokračujeme dál. V Aschau si nakupujeme oběd a dáváme si pauzu. Z důvodu uzavírky na trase cyklotrasy přejíždíme na levý břeh řeky. Zde se provoz na stezce zklidňuje a cyklisty potkáváme již jen zřídka. Po tomto břehu dojíždíme až do Lince. Začíná se stmívat. V Linci má být kemp někde u řeky. Když se zeptáme, tak nás pošlou na místního jachtového klubu, že tam se prý dá postavit stan na zahradě. Prolézáme klub, ale nikoho nenalézáme. Ptáme se dalších lidí a ty nás posílají na přírodní jezera nedaleko Lince. Je to asi deset kilometrů dál po Dunajské stezce směrem na Vídeň. Alespoň, že se nemusíme vracet. Do kempu přijíždíme okolo deváté hodiny večer. Kupujeme si pivo a jdeme stavět stan a vařit večři. Máme velký hlad. Brzo se jde spát. Máme toho dost. Dnes jsme stihli projít celé město Pasov, vyráželi jsme okolo poledne a ujeli přes 100 kilometrů.
